Odd bird out ...

Před pár dny jsem s velkým zájmem četl rozhovor s jednou z našich mladých političek, která vysvětlovala rozdíl mezi muži a ženami, resp. vykládala (mimochodem dost trefně) podstatu ženského pohledu na svět: jít přímočaře a rovnou k jádru pudla, řešit problém neodkladně, nesnažit se nic vysedět, nenechávat to vyhnít, zbytečně netaktizovat a mít ve věci jasno nejlíp ještě dnes, nejpozději zítra.

Přesně tak. Něco z běžného života pro ilustraci.

Když kupříkladu zamilovaná dívka zjistí, že není sama, kdo se o daného chlapce uchází, v horším případě kdo se s ním už přímo i schází, rozbíhá se okamžitě známá hra "jedna musí z kola ven" (vcelku v intencích dětské hry na peška, ale tentokrát zcela vážně).

Že hoši bývají nerozhodní (zůstaňme u této laskavější charakteristiky, není zrovna čas na romány, rozhorlené dívky se už nedočkavě měří ...), je také věc známá, takže z téhle strany se zpravidla žádné rozuzlení očekávat nedá. Situace se tudíž díky té typicky ženské netrpělivosti velice záhy vyvine tak, že si to holky musí samy vyříkat, která že teda je (a bude) tou jeho skutečnou (s patetickým titulem "oficiální") "přítelkyní" ...

A že takový rozhovor není právě vyšperkován racionálními argumenty, nýbrž je spíše vyhrocenou emocionální polemikou, na to tedy vemte jed. A kde už slova nestačí, dojde na ostřejší konfrontaci, při které jdou rychle dolů svršky a stranou skrupule ...

Holky si v takové situaci opravdu nechávají zbytečné okolky od cesty a nejúdernějším argumentem jsou vyvedené tělesné proporce, které je třeba dát patřičně a bez uzardění na odiv. Jakže se to říká s tou hozenou rukavicí ???

A jelikož dobře vědí, že i když se jdu možná porvat se svou sokyní, musím přitom vypadat fakt skvěle - co kdyby mě při tom kromě ní někdo viděl, a ta děvka se určitě taky pěkně vyštafíruje - je skoro pravidlem jemné sexy prádlo a vysoké podpatky.

Nádavkem rozhodně není žádným tajemstvím, že brunetu nejvíc vydráždí bloncka a naopak, takže nechte tyhle dvě o samotě v ložnici a máte vmžiku vymalováno ...

Přestože by to jedna i druhá už měla nejradši z krku (s pomyslnou palmou vítězství ve své dlani), není na světě ženy, která by ošidila předehru ... Proto se soupeřky nejdřív potýkají vražednými pohledy a vzpínají své lepé vnady k osudové srážce ...

Snad jen pokud jde o tu taktiku bych s paní poslankyní tak úplně nesouhlasil. Holky to totiž mají většinou předem moc dobře promyšlené, někdy i do nejmenšího puntíku na punčoše, a proto se dokážou na protivnici nečekaně vrhnout klidně i zezadu, ještě než se pořádně vzpamatuje ...

... nebo i zepředu a pěkně ji zvalchovat, než se zmůže na nějaký odpor.

A ocitne-li se jedna z bojovnic náhodou na kolenou, není ještě nic ztraceno, jen dostat sokyni bleskurychle na zem a pěkně s ní zamést.

No uznejte, není nad trošku té holčičí nedočkavosti?